pátek 18. února 2011

Intenzita a účinnost vykoupení

„V něm [tj. v Kristu] máme skrze jeho krev vykoupení, totiž odpuštění hříchů, podle bohatství jeho milosti …“(Efezským 1,7)

Vykoupení je klíčovým teologickým pojmem a může být definováno jako „vysvobození na základě zaplacení výkupného“. Je výrazem pro akt, jímž po složení určité částky získal otrok svobodu. Tento princip spatřujeme ve Starém zákoně na příkladě, kdy Izrael byl vykoupen z egyptského područí.
1) Slovo vykoupení se zde používá k popisu vysvobození Izraele v Exodu 6,6. Písmo, a zvláště pak Nový zákon nám ukazuje, že jediným řešením veškeré potřeby člověka je Ježíš, Boží Syn. Ve zmíněném verši Efezským 1,7 je řeč o Ježíši Kristu, jenž je Vykupitelem (hebr. goel). Vykoupil padlé lidstvo z otroctví hříchu. Jedině Bůh ví, jak s našimi hříchy naložit.
2) Do jaké míry však je hříšník v zajetí nebo v otroctví? Apoštol Pavel píše Timoteovi, aby „poučoval odpůrce, snad jim dá Bůh, že se obrátí, poznají pravdu a vzpamatuji se z ďáblových nástrah, do kterých se dali polapit, když podlehli jeho [ďáblově] vůli“ (2Tm 2,25-26). Čím více a déle se člověk podílí na hříchu, tím méně uspokojení na oplátku dostává. Hříšník je vykoupen přímo z ďáblovy pasti, z ďáblových spárů.
3) Jaká je tedy cena vykoupení? Krev Božího beránka (srov. Sk 20,28; 1K 6,20; 1Pt 1,18-19). Výkupné tedy složil někdo jiný než ten, kdo svobodu získává. Ježíšova krev má výkupní cenu. Hřích začíná neposlušností a způsobuje nejprve odcizení člověka Bohu a pak vytváří překážku pro jeho důvěrné obecenství s Bohem. Ježíš se snížil k tomu, aby žil v srdci hříšníka zachráněného milostí.
4) Co je požehnaným plodem či ovocem vykoupení? Odpověď nacházíme v tomtéž verši. Je to odpuštění, které je pouze jedním z ovoce neboli požehnání vykoupení. Ježíš zemřel místo nás, aby nám získal odpuštění.

Vladimír Rafaj

Žádné komentáře:

Okomentovat