„S radostí vyjdete a budete vedeni v pokoji. Hory a pahorky budou před vámi zvučně plesat a všechny stromy v poli budou tleskat. Místo trní vyroste cypřiš, místo plevele vzejde myrta. To bude k oslavě Hospodinova jména, za trvalé znamení, které nebude vymýceno.“ (Izajáš 55,12-13)
Z Boží milosti jsme se letos v dubnu během velikonočních svátků vypravili na Slovensko a do Rumunska. S časovým odstupem můžu konstatovat, že výjezd byl pro všechny účastníky velice silným zážitkem. Jistým způsobem to byla nová zkušenost. Na Slovensku jsme sloužili v místních letničních sborech v Novém Městě nad Váhom, Púchově a Piešťanech. V Rumunsku již tradičně je naší zastávkou slovenská komunita v Bodonoši, Bajaši, Derne a dalších přilehlých obcích.
Celá akce byla pro tým přínosná v několika ohledech. Především jsme chtěli být pro místní církev praktickou i duchovní pomocí. V Bodonoši vyrůstá nádherná modlitebna, která je téměř před dokončením a která bude sloužit celé spádové oblasti. V letních měsících tamní církev každoročně organizuje dětský a mládežnický tábor, kde se schází věřící, ale i nevěřící z širokého okolí. Na tomto prostranství jsme vypomáhali s úpravou terénu. Dále se studenti zapojili do duchovních aktivit zejména na mládežnických a sborových setkáních a při pouličních evangelizacích.
Přišli jsme sloužit, a nakonec jsme sami byli obohaceni. Zároveň jsme si ale přivezli nové nadšení a touhu Bohu sloužit. Studenti si ověřili to, jak funguje Boží vedení v praxi. Jsou to nezapomenutelné vzpomínky, které budou přetrvávat v našich myslích a srdcích mnoho let.
Věřím, že celý výjezd přinesl pozitivní ohlasy a vyhlídky na možnou spolupráci v budoucnosti. Mám naději, že získané zkušenosti přinesou očekávané ovoce.
Fakt, že jsme se mohli výjezdu zúčastnit, nepovažujeme za samozřejmost, ale za Boží milost a výsadu. Děkujeme všem za finanční podporu a modlitby. Je to k oslavě jeho jména. Buď Bohu sláva za církev!
