Druhá kniha Královská navazuje na
knihu první. Děj pokračuje králem Achazjášem v izraelském království a
končí událostmi, které vedou k zániku judského království, ke zničení
Jeruzaléma a odvedení zajatců do babylonského zajetí. Cílem knihy je podat
historické souvislosti izraelského a judského království ve světle dějin spásy.
Kniha je plná zajímavých příběhů, událostí a osob, které měly významný duchovní
vliv na celkovou kondici národa ať už v pozitivním, nebo negativním
smyslu. Zde mají zcela výjimečné postavení proroci Elijáš a Elíša, kteří hráli
důležitou úlohu v kritických chvílích národa - jejich služba byla
doprovázena činěním mocných divů a zázraků.
Kniha si všímá počínání králů, z
nichž vyvozuje duchovní závěry ve vztahu k Bohu, království, Davidovi a
jeho rodu, Jeruzalému, chrámu, prorokům a pohanským národům. Zvláště pak
vyzdvihuje snahu judských králů Chizkijáše (Ezechiáše) a Jóšijáše o duchovní
reformu a povznesení kulturní úrovně v zemi.
V čem spočívá hodnota knihy?
Především v tom, že přehledným způsobem mapuje životy mnoha králů Judska a
Izraele a ve většině případů zachycuje míru a účinek Božího jednání vůči nim.
Zmíněné období představuje vrchol židovské literatury - přibližně desítka
prorockých knih byla napsána právě v tomto období. Namátkou připomenu
alespoň některé z nich: Ámos, Ozeáš, Jóel, Izajáš, Micheáš, Nahum, Jeremjáš
a další. Kniha je výchozím studijním materiálem pro pochopení těchto proroků a
jejich
spisů.
Teologické poselství knihy je
nadčasové a aplikace je pro dnešek důležitá. Za prvé Bůh je zjevován jako bytost
nesmírně shovívavá, milosrdná a spravedlivá, která je rozhodnuta uskutečnit
svůj věčný záměr. Za druhé je zde uvedeno, že odmítnutí Božího slova, jež je
proroky ohlašováno, v konečném důsledku vede národ do modloslužby a odpadlictví.
Za třetí člověk bez pomoci Boží není schopen úspěšně vládnout ani jen sám sobě,
natož jiným.
Vladimír Rafaj
Žádné komentáře:
Okomentovat